Za oknem dnes sněží. Meteorolog tím popisuje počasí na jednom místě během jednoho dne. Globální oteplování znamená změnu dlouhodobého rozdělení teplot a dalších veličin v celém klimatickém systému. To jsou dvě odlišná měřítka. Teplejší průměr neznamená, že žádný den už nemůže klesnout pod bod mrazu.
Podrobnosti otevřete klepnutím na téma. Technické schéma a zdroje zůstávají po ruce.
Podrobný výklad
Ke sněžení potřebujeme vlhkost a dostatečně chladný vzduch. Pokud teplota během srážky zůstává pod nulou, může napadnout sníh i v oteplujícím se klimatu. V některých situacích je ve vlhčím vzduchu dokonce více vody pro vydatnou sněhovou bouři. Tam, kde se průměrná teplota přibližuje bodu mrazu, ale oteplování častěji změní sníh v déšť a zkrátí dobu, po kterou sníh leží. Proto nelze všude očekávat stejný vývoj výšky sněhové pokrývky.
Příklad bez předpovědi konkrétní obce: kdyby se dlouhodobé rozdělení zimních teplot v místě posunulo směrem nahoru, dny s −5 °C by nemusely zmizet. Jen by se změnila jejich četnost. Jeden zasněžený týden nám o četnosti v několika desetiletích nic neřekne. Ke zjištění trendu potřebujeme dlouhou měřicí řadu, porovnání ročních období a oblastí a jednotnou metodu zpracování.
Naopak ani jediná vlna veder sama nedokáže, že ji „způsobilo“ oteplování. Atribuční studie porovnávají pravděpodobnost dané události ve světě s dnešním lidským vlivem a v modelu bez něj. Vysvětlení počasí tedy nezávisí na tom, zda se nám zrovna hodí teplý, nebo studený den.
Závěr: Dnes můžeme mít na zahradě sníh a planeta se přesto dlouhodobě otepluje. Obě věty se týkají jiného času a jiné prostorové škály.
Další díl: Co rostliny dělají s CO₂ a jak dlouho ho skutečně uchovají.
Zdroje: NOAA – proč silné sněžení nevyvrací oteplování; IPCC AR6 WGI, kapitola 11 – sněžení a extrémy; NASA – měřená evidence změn klimatu.