Průmyslová revoluce se rozběhla v Evropě dříve než ve většině Asie. Uhlí pohánělo hutě, železnici, parní stroje a později elektrárny. Severní Amerika následovala s další rozsáhlou průmyslovou výrobou. Emise CO₂ vypouštěné po více než století se sčítají: pro růst teploty je podstatné nahromaděné množství CO₂, nejen to, kdo vypouští nejvíce letos. V grafu IPCC pro období 1850–2019 patří Evropa a Severní Amerika mezi velké historické přispěvatele; rostoucí část kumulovaných emisí má také východní Asie.
Podrobnosti otevřete klepnutím na téma. Technické schéma a zdroje zůstávají po ruce.
Čtyři různé otázky dávají různé odpovědi
Roční emise na území ukazují, kde letos vzniká CO₂. Historický součet ukazuje dlouhodobý příspěvek. Emise na obyvatele pomáhají srovnávat společnosti různé velikosti. Emise vtělené do dováženého zboží připomínají, že továrna může stát v Asii, ale výrobek se spotřebuje v Evropě. U historických srovnání je navíc potřeba uvést, zda zahrnují změny využívání krajiny a odlesňování. Bez této metodiky není jednoduchý žebříček „kontinentů, které znečistily Zemi nejvíc“ přesný.
CO₂ se v atmosféře promísí bez ohledu na hranice. Historická odpovědnost Evropy je relevantní, ale nijak neruší význam dnešních emisí Asie. A Asie není jedna země: čínský energetický systém, průmysl Indie a státy jihovýchodní Asie mají odlišné tempo růstu i možnosti. Stejně tak není správné zaměňovat skleníkový účinek CO₂ za místní dopady sazí, SO₂ či NOₓ.
Závěr: Při debatě o spravedlnosti ukažme vedle sebe historický součet, současný tok, populaci a spotřebu. Jeden ukazatel nestačí.
Další díl: Proč Čína současně investuje do OZE a uhlí a co skutečně říkají cíle EU.
Zdroje: IPCC AR6 WGIII, obrázek SPM.2 – regionální historické emise 1850–2019; IPCC AR6 WGIII, kapitola 2 – emise a jejich příčiny; EEA – rozdíl mezi územními emisemi a spotřební stopou.