Když někdo ukáže novou čínskou fotovoltaiku a druhý nový uhelný blok, mohou mít oba pravdu. Podle IEA dosáhly čínské investice do čisté energie v roce 2024 více než 625 miliard USD. IEA zároveň pro rok 2025 očekávala investice do uhlí přes 54 miliard USD. Motivy zahrnují cenu technologií, růst spotřeby, průmyslovou politiku, bezpečnost dodávky a kapacitu sítě. Tvrzení, že Čína buduje OZE *jen* kvůli volnému trhu, neodpovídá tomu, jak velkou roli mají stát, plánování a energetická bezpečnost.
Podrobnosti otevřete klepnutím na téma. Technické schéma a zdroje zůstávají po ruce.
Podrobný výklad
Modernější uhelný blok může mít vyšší účinnost a nižší lokální emise prachu či SO₂ při účinném čištění spalin. Pokud ale stále spaluje uhlí a nemá zachytávání CO₂, vypouští CO₂ nadále. Instalované GW fotovoltaiky zase neznamenají stejnou roční výrobu v GWh jako u uhlí: záleží na výrobním profilu, provozu zdrojů, sítích, úložištích a potřebě výkonu v zimě i po setmění. Čína tak řeší současně levnou novou výrobu a jistotu dodávky, ovšem s dlouhodobou uhlíkovou cenou uhlí.
Jak vyhodnotit evropský cíl
Podle čl. 4 odst. 1 nařízení (EU) 2021/1119 je cílem Unie pro rok 2030 snížit čisté emise skleníkových plynů nejméně o 55 % proti roku 1990; čl. 2 odst. 1 stanoví klimatickou neutralitu do roku 2050. EEA v listopadu 2025 uvedla, že při úplném provedení současných a plánovaných opatření státy očekávají v roce 2030 přibližně 54 %. To je méně než cíl, ale samo o sobě to nedokazuje, že je cíl fyzikálně nebo technicky nesplnitelný. Stejně tak prognóza není zárukou, že opatření skutečně vzniknou včas.
Je rozumné žádat plán v MW řiditelného výkonu, MWh akumulace, kapacitě sítě, ceně a dostupnosti technologií i dopadu na průmysl. Obava, že některá pravidla mohou být nákladná nebo špatně načasovaná, je politicko-ekonomické hodnocení, které se musí testovat na konkrétních opatřeních. Trh pomáhá snižovat náklady a vybírat technologie; bez ocenění emisí ovšem cena výrobku sama neobsahuje celý klimatický dopad. Evropský systém obchodování s emisemi je právě příklad, kdy veřejně stanovený limit vytváří tržní cenu emisí. Zda je soubor nástrojů optimální, se má posuzovat podle nákladů, dosažených emisí a bezpečnosti dodávky, ne pouze podle sloganu pro regulaci či proti ní.
Závěr: Energetická transformace potřebuje současně emisní účetnictví, fyzikálně proveditelný provoz elektrizační soustavy a kontrolu skutečných nákladů.
Další díl: Proč sníh za oknem nevyvrací globální oteplování.
Zdroje: IEA – investice do energie v Číně, 2025; IEA – vývoj čínské výroby a FVE, 2025; EUR-Lex – nařízení (EU) 2021/1119, čl. 2 odst. 1 a čl. 4 odst. 1; EEA – výhled emisí EU do 2030, listopad 2025.