Dne 1. června 1965 dosáhl Molten-Salt Reactor Experiment v Oak Ridge první samoudržující se řetězové reakce. Experimentální reaktor s tepelným výkonem přibližně 7,4 MW neměl turbínu a nevyráběl elektřinu. Jeho úkolem bylo mnohem základnější ověření: dokázat, že palivová sůl může dlouhodobě proudit aktivní zónou, předávat teplo a být bezpečně ovládána.
Podrobnosti otevřete klepnutím na téma. Technické schéma a zdroje zůstávají po ruce.
Podrobný výklad
Podle ORNL pracoval od roku 1965 do prosince 1969 a zaznamenal více než 13 000 hodin provozu na plném výkonu. To je přesnější odpověď než tvrzení, že „první thoriový reaktor běžel čtyři roky“. Kalendářně program trval přibližně čtyři roky, ale reaktor samozřejmě neběžel bez přerušení každou hodinu.
Zásadní je také palivo. MSRE nejprve pracoval s uranem-235. Dne 8. října 1968 se stal prvním reaktorem provozovaným na uran-233. Tento uran-233 byl vyroben z thoria v jiných reaktorech. MSRE sám nebyl kompletním thoriovým množivým reaktorem a neměl celý uzavřený thoriový palivový cyklus. Ověřil však technologické jádro, na němž taková koncepce mohla stát.
Palivová sůl byla současně nosičem paliva i primárním chladivem. Teplo se přes výměník předávalo do druhého solného okruhu a nakonec do vzduchem chlazeného radiátoru. Při růstu teploty se sůl rozpínala, což snižovalo reaktivitu. To je užitečná fyzikální zpětná vazba, nikoli důkaz, že libovolný reaktor s roztavenou solí je automaticky bezpečný.
Experiment ukázal i druhou stranu technologie: vysoká teplota, radiace a chemicky náročné soli kladou mimořádné požadavky na slitiny, grafit, čerpadla, těsnění, chemickou kontrolu a údržbu. Úspěšná fyzika reaktoru tedy nebyla totéž jako hotová komerční elektrárna.
Pro NEXUS: MSRE připomíná, že „fungovalo“ musí mít vždy měřitelnou definici: kolik hodin, při jakém výkonu, s jakým palivem a s jakým účelem.
Zdroje: ORNL – historie MSRE, ORNL – 50 let MSRE, DOE – Molten Salt Reactor Experiment Project Initiatives.