ENERGY NEXUS›Články›Thoriové reaktory
Thoriové reaktory · 4/6

Čína zvedá odloženou větev: rok 2011 a návrat po 38 letech

Když Čínská akademie věd v roce 2011 zahájila strategický program Thorium Molten Salt Reactor, od amerického ukončení programu v roce 1973 uplynulo 38 let; od definitivního uzavření v roce 1976 pak 35 let. Nešlo o náhlé zopakování starého stroje. Shanghai Institute of Applied Physics dostal za úkol znovu vybudovat celý soubor schopností: chemii fluoridových solí, vysokoteplotní materiály, čerpadla, výměníky, měření, bezpečnostní analýzy i palivový cyklus.

Publikováno 24. 09. 20262 min čteníČlánek 27 z 51
Čína zvedá odloženou větev: rok 2011 a návrat po 38 letech – vysvětlující technické schémaČínský program TMSR od výzkumu k experimentuobnovení celého technologického řetězce2011program Čínské akademievědmateriályslitiny · grafit · korozechemiečištění a řízenífluoridové solistrojní částčerpadla · ventily ·výměníkyTMSR-LF1experimentální 2 MWthsystémPalivový cyklusthorium → protaktinium → uran-233Měřicí a bezpečnostní systémyradiace · teplota · odvod zbytkovéhotepla
Jak schéma číst: Čína nezačala pouhým kopírováním MSRE. Musela znovu vybudovat materiálové, chemické, strojní a bezpečnostní schopnosti, které se setkaly až v experimentu TMSR-LF1. Barevné šipky rozlišují hlavní energetické a látkové toky; schéma není projektová dokumentace.

Když Čínská akademie věd v roce 2011 zahájila strategický program Thorium Molten Salt Reactor, od amerického ukončení programu v roce 1973 uplynulo 38 let; od definitivního uzavření v roce 1976 pak 35 let. Nešlo o náhlé zopakování starého stroje. Shanghai Institute of Applied Physics dostal za úkol znovu vybudovat celý soubor schopností: chemii fluoridových solí, vysokoteplotní materiály, čerpadla, výměníky, měření, bezpečnostní analýzy i palivový cyklus.

Podrobnosti otevřete klepnutím na téma. Technické schéma a zdroje zůstávají po ruce.

Podrobný výklad

Čínská motivace byla širší než výroba elektřiny. Program spojoval energetickou bezpečnost, využití domácích zdrojů thoria, vysokoteplotní procesní teplo a možnost zařízení pracujících bez velké spotřeby vody. To je důležité právě pro suché vnitrozemské oblasti.

Prvním velkým cílem se stal TMSR-LF1, experimentální reaktor s kapalným palivem a tepelným výkonem 2 MW. Lokalita byla v roce 2017 vybrána u města Wuwei v provincii Gansu, v průmyslové oblasti Hongshagang na okraji pouště Gobi. Stavební povolení přišlo v lednu 2020 a první beton v březnu téhož roku.

Výběr pouště neznamená, že reaktor může být jednoduše ponechán bez infrastruktury. Oficiální posouzení popisuje hlavní reaktorovou budovu, centrum radioaktivních odpadů, chemické sklady, zabezpečení, úpravu vody a další provozní zázemí. „Reaktor v poušti“ je přesný geografický popis, ne synonymum pro bezobslužný kontejner.

Čína si také nevzala hotový americký návod. Moderní zařízení musí splnit dnešní požadavky na licenci, radiační ochranu, měření, materiálové kvalifikace a nakládání s odpady. Historický MSRE poskytl důkaz proveditelnosti; TMSR-LF1 má získat provozní data pro další vývojovou etapu.

Pro NEXUS: Obnovení technologie po desetiletích ukazuje cenu dlouhodobých dat. Staré výsledky zkracují cestu, ale nenahrazují nové měření, validaci ani bezpečnostní povolení.

Zdroje: CAS/SINAP – časová osa programu TMSR, SINAP – oznámení o posouzení vlivů TMSR-LF1, IAEA – Thorium as nuclear fuel.

Další souvislosti

Najděte téma

Začněte psát téma.