ENERGY NEXUS›Aktuality
Spotové ceny a evropská energetika

Když utichne vítr za hranicemi: proč česká elektřina během týdne zdražila o 60 procent

Mezi pondělím a čtvrtkem vzrostl český denní index z 193,75 na 310,71 EUR/MWh. Výroba v okolních zemích ukazuje, jak úbytek větru, proměnlivé slunce a rostoucí zahraniční spotřeba společně změnily situaci na trhu.

Ověřeno 29. 10. 2026
Datum události

Rozbor dodávkových dnů 26.–29. 10. 2026, doplněný známým výsledkem aukce pro 30. 10. 2026. Skutečná výroba a zatížení jsou porovnávány pouze za úplné dny 26.–28. 10.; dnešní neúplná výroba není vydávána za celodenní výsledek. Nejde o uzavřený rozbor celého kalendářního týdne.

Začněte zde · přibližně 1 min čtení

Myšlenka v souvislostech

Ve středu byl v Česku státní svátek. Domácí zatížení elektrické soustavy podle zveřejněných dat kleslo proti úterý přibližně o devět procent. Člověk by čekal úlevu také na cenovém grafu. Jenže denní index OTE naopak vyskočil z 198,60 na 260,01 EUR/MWh. Ve čtvrtek dosáhl 310,71 EUR/MWh. Co se za hranicemi změnilo natolik, že menší český odběr cenu neudržel dole?

Odpověď začíná u desítek gigawattů větrných elektráren v Německu. V pondělí dodávaly v celodenním průměru 34,4 GW. Ve středu už jen 13,2 GW. Rozdíl odpovídá přibližně 508 GWh elektřiny za den. Nejde o rozdíl instalovaného výkonu ani o náhlé zrušení elektráren. Stejné stroje měly jiný vítr.

Současně klesla německá solární výroba a vzrostlo tamní zatížení. Polsko zaznamenalo obdobnou kombinaci slabšího větru, nižší solární výroby a vyššího odběru. Na trhu tak chyběla část levné nabídky právě v době, kdy bylo potřeba pokrýt více spotřeby jinými zdroji.

Meteorologické zprávy pomáhají tento pohyb zasadit do souvislostí. Německý DWD popsal přechod k vysokému tlaku. Polský IMGW v týdenní předpovědi čekal nejsilnější vítr v pondělí a později jeho zeslabení. Neznamená to však, že každá tlaková výše automaticky vyvolá stejnou cenu. Rozhoduje rozmístění výroby, zatížení a dostupnost celého systému.

Česko není cenově oddělený ostrov. Společná denní aukce propojuje nabídky a poptávku při respektování omezení přenosové sítě. Když se levná nabídka v širokém okolí zmenší, změní se podmínky i pro české odběratele. Naopak při silném větru a dostatečné přenosové kapacitě může stejná vazba přinášet levnější elektřinu.

Tento týden nabízí velmi názorný příklad významu počasí pro cenu. Přesné procento zdražení způsobené pouze větrem z něj ale poctivě určit nelze. Následující rozbor proto odděluje naměřené změny, vysvětlení trhu a otázky, které by vyžadovaly podrobnější model.

Pokračovat k podrobným rozborům ↓

Od pondělí do čtvrtka: nárůst o 116,96 EUR/MWh

Český BASE LOAD index stoupl o 60,4 %. Pro pátek již známý výsledek opět klesá; víkend ještě nelze hodnotit.

Denní index OTE, EUR/MWh; nejde o konečnou cenu pro domácnost
Dodávkový denBASE LOADPEAK LOAD
26. 10. 2026193,75227,53
27. 10. 2026198,60201,20
28. 10. 2026260,01282,54
29. 10. 2026310,71350,90
30. 10. 2026 – známý výsledek denní aukce268,67283,60
Rozebrat téma: Od pondělí do čtvrtka: nárůst o 116,96 EUR/MWh

Výpočet 310,71 / 193,75 − 1 dává 60,37 %. Páteční hodnota je proti čtvrtku o 13,53 % nižší, stále však zůstává výrazně nad pondělím. Závěr proto není „každý další den musí zdražit“, ale změna podmínek během konkrétních dodávkových dnů. [O1–O5]

BASE LOAD a PEAK LOAD jsou indexy zveřejněné OTE. Tabulka nepředstavuje účet domácnosti: chybí smluvní přirážky, regulované složky, daně a případný přepočet měny. Ani rozdíl denních indexů neurčuje úsporu konkrétního odběrného profilu.

Německo: méně větru, méně slunce a vyšší zatížení

Mezi pondělím a středou klesl průměrný větrný výkon přibližně o 61,5 %. Výkon plynových elektráren v publikované řadě naopak vzrostl.

Rozebrat téma: Německo: méně větru, méně slunce a vyšší zatížení

V německých řadách Energy-Charts klesl celodenní průměr součtu pevninského a mořského větru z 34,405 na 13,229 GW. Solární řada poklesla z 6,302 na 4,279 GW. Zatížení vzrostlo z 55,960 na 57,713 GW. Pro tuto jednoduchou bilanci tak po odečtení větru a slunce zbývalo ve středu pokrýt přibližně o 24,95 GW více než v pondělí. Nejde pouze o růst spotřeby: většinu změny tvoří úbytek nabídky z počasí závislých zdrojů. [E1]

Publikovaný průměrný výkon německých plynových zdrojů současně vzrostl z 4,390 na 10,083 GW a černouhelných z 1,793 na 3,315 GW. To ukazuje změnu provozního mixu. Samo o sobě to nedokazuje, který konkrétní zdroj určoval cenu v každé české čtvrthodině. Dovozy, vývozy, další elektrárny a akumulace doplňují zbytek bilance.

Sousedé se nechovali stejně

Polsko zesláblo podobně jako Německo. Rakouský vítr měl vlastní průběh a slovenská solární řada mezi pondělím a středou dokonce vzrostla.

Průměrný výkon v úplných dnech, MW; pondělí 26. 10. → středa 28. 10. 2026
ZeměVítrSolární řadaZatížení
Německo34 405 → 13 2296 302 → 4 27955 960 → 57 713
Polsko4 138 → 1 8731 954 → 1 24419 551 → 20 582
Rakousko1 545 → 476520 → 2745 678 → 7 201
Slovensko0,53 → 0,1841 → 723 069 → 3 148
Česko101 → 77449 → 3177 653 → 7 065
Rozebrat téma: Sousedé se nechovali stejně

Polský součet větru mezi oběma dny klesl o přibližně 54,7 %. Rakouský vítr byl v úterý v průměru jen 32,7 MW, ve středu 476,5 MW a v dosud neúplném čtvrtku znovu výrazně zesílil. Tvrzení o stejnoměrném bezvětří ve všech sousedních zemích by proto bylo nesprávné. Pondělí bylo navíc rakouským státním svátkem, takže skok tamního zatížení není vhodné vydávat za čistý účinek ochlazení. [E2–E4]

Tabulka představuje zveřejněné výrobní řady, nikoli úplný audit všech střešních instalací a jejich vlastní spotřeby. Rozsah vykazování se mezi zeměmi může lišit. Slovenský zdroj má hodinové kroky, ostatní zde použité řady čtvrthodinové; průměry vždy zahrnují úplný místní den. Pro Slovensko není chyba počítat 24 hodinových bodů, ale byla by chyba násobit každý z nich čtvrthodinou.

Co říkalo počasí v jednotlivých zemích

Zprávy meteorologů vysvětlují regionální rozdíly. Předpověď ani mlha u jedné stanice ale nejsou měřením výroby celé země.

Rozebrat téma: Co říkalo počasí v jednotlivých zemích

DWD 28. října popsal nástup delšího vlivu vysokého tlaku za studenou frontou. Zpráva z 29. října uvádí klidné počasí pod vysokým tlakem, noční mlhy a místy slabý mráz; zároveň připouští silnější vítr v konkrétních horských polohách. To odpovídá potřebě posuzovat vítr plošně, nikoli podle jediné zahrady nebo horské výstrahy. [W1–W2]

IMGW pro týden 26. října až 1. listopadu předpovídal nejvýraznější vítr v pondělí, hlavně na pobřeží. Na úterý čekal slabý až mírný vítr a místy slunečno, od středy více oblačnosti. Jde o dobovou předpověď, ne dodatečné potvrzení každého naměřeného bodu. [W3]

Rakouská zpráva z 29. října popisovala severní proudění, nízkou oblačnost a následný vliv vysokého tlaku; nad oblačností mohlo být slunečno. SHMÚ pro Slovensko téhož dne předpovídal převážně oblačno až zataženo, ale současně severní vítr s regionálními rozdíly. Tyto zprávy nelze převést na univerzální tvrzení „všude mlha a žádná výroba“. [W4–W5]

Proč zahraniční počasí zasáhne českou cenu

Společný trh zohledňuje nabídky, poptávku a přenosová omezení současně. Českou cenu neurčují jen výrobní náklady domácích elektráren.

Rozebrat téma: Proč zahraniční počasí zasáhne českou cenu

ENTSO-E popisuje SDAC jako propojení denních velkoobchodních trhů společným algoritmem při současném přidělování přeshraniční kapacity. Dostupná levná výroba ze sousedství ovlivňuje konkurenci nabídek. Když se zmenší, mohou se prosadit dražší nabídky; při nedostatečné přenosové kapacitě se ceny jednotlivých oblastí mohou rozcházet. Není správné tvrdit, že Německo Česku administrativně určuje jednu cenu. [M1]

Středeční český případ je výmluvný: zatížení kleslo proti úterý z 7,771 na 7,065 GW, ale index OTE vzrostl o 30,92 %. Zároveň poklesla domácí solární řada. Menší domácí odběr tedy působil vedle změn nabídky a zahraničních podmínek. Sám neurčil konečný výsledek. [O2–O3, E5]

Denní aukce navíc probíhá před dodávkou. Nabídky reflektují tehdy dostupné předpovědi, provozní plány a rizika. Skutečná výroba dodatečně ukazuje, co se odehrálo, ale přesnou příčinu aukční ceny by bylo potřeba zkoumat také proti tehdejším předpovědím. Odchylku mezi předpovědí a skutečností nelze bez dalšího připsat denní aukci.

Silný důkaz souvislosti, nikoli přesná cenová atribuce

Úbytek větrné nabídky je v datech výrazný. Určit, kolik eur z každé megawatthodiny způsobil právě on, vyžaduje další podklady.

Rozebrat téma: Silný důkaz souvislosti, nikoli přesná cenová atribuce

Pro vyčíslení samostatného vlivu počasí by bylo nutné zahrnout předaukční předpovědi, odstávky a dostupnost zdrojů, ceny plynu a povolenek, nabídky, zatížení a přeshraniční omezení. Srovnání dvou dnů není kontrolovaný experiment. Tento rozbor neověřoval kompletní soubor těchto vstupů, proto neprohlašuje, že vítr způsobil všech 60,4 % zdražení.

Závěr je přesto konkrétní: velký pokles větrné výroby v Německu a Polsku doprovázel růst české ceny; v Německu současně rostlo zatížení i výkon plynových elektráren. Propojený trh vysvětluje přenos tohoto tlaku do Česka. Slunce část poptávky pokrývá během dne, ale večerní situaci nezachrání samotná existence vysokého instalovaného solárního výkonu.

Pro odběratele se spotovým produktem je praktické sledovat vlastní intervaly odběru a cenu v nich, nikoli jen denní průměr. Přesun spotřeby má hodnotu, pokud zachová požadovanou službu a zohlední skutečnou smlouvu. Při využití baterie se od cenového rozdílu odečítají ztráty, poplatky a opotřebení. Výnos nelze odvodit prostým násobením kapacity baterie rozdílem dvou denních indexů.

Navazující rozbory

Co má řízení měřit

Porovnat intervalové ceny a vlastní odběr se stejnou dodanou službou. U výrobních řad sledovat úplnost, časový krok, časovou zónu, datum aktualizace a rozdíl předpovědi proti skutečnosti.

Co zdroje dokládají

OTE potvrzuje výši českých denních indexů. Stažené řady Energy-Charts dokládají uvedený vývoj vykazované výroby a zatížení. Dobové zprávy meteorologů popisují počasí a předpovědi; ENTSO-E vysvětluje princip propojené aukce.

Co zdroje nedokládají

Nejde o uzavřený celý týden, audit veškeré distribuované výroby, úplný model cenotvorby ani izolované vyčíslení vlivu počasí v EUR/MWh. Neověřeny kompletní odstávky, ceny paliv a povolenek, předaukční předpovědi a přenosová omezení. Čtvrteční neúplná měření nejsou srovnávána s celými dny.

Zdroje a data jejich publikace

Najděte téma

Začněte psát téma.